o hygge jsem poprvé četla v knize Hygge - Tajemství spokojeného života od Louisy Thomsen Brits. její výklad byl podle mého názoru na knihu naprosto nedostatečný. kniha říkala jen "co to je" hygge a fráze i popisy jednoho a toho samého se donekonečna opakovaly, vše, co bylo řečeno, by se i v dlouhých souvětích dalo shrnout ve dvou stranách. neuměla to zajímavě podat. proletěla jsem ty stránky během chvíle a kromě samotné podstaty tohoto jevu a několika hezkých minimalistických fotografií jsem si knihu příliš neužila. zato Hygge - Prostě šťastný způsob života od Meika Wikinga, předním odborníkem na lidské štěstí, je úplně o něčem jiném. kniha je plná zajímavých faktů, podrobností, které se spokojeného života Dánů a samotného hygge týká, najdeme zde mnoho zajímavostí z Dánska i ze světa. není pouhým suchým popisem, co pro Dány znamená slovo hygge. je zde rozveden každičký detail. můžeme si přečíst o známých designérech světel, o podobných výnamech hygge v jiných částech světa, o slovech jiných zemí, které jsou stejně jako hygge nemají v jiných jazycích svůj ekvivalent.
kniha je bohatě ilustrována, téměř by se dalo říct zdobená, při čtení si atmosféru života seveřanů dokážu s naprostou lehkostí představit, i ji procítit; s každou stránkou se musím spokojeně usmívat, tak zahřívá na duši. skeptici by mohli říct, že není žádnou novinkou, že teplá deka, hrnek kakaa a pár zapálených svíček jsou fajn. jenže nejde o to to vědět, nejde ani o to si o tom v knize číst, ale umět si to prožít. to je to gró, o které jde.
Dánové tím žijí každý den svého života. neřeknou si v pátek po práci: tak dneska si dám relax, udělám si doma pořádek, dám si vanu a pak si budu číst pod dekou s hrnkem horkého čaje v ruce. a není to ani tak, že by nepracovali, neměli povinnosti a starosti a jen seděli u krbu s nohama nahoře. jen si ten pocit pohodlí a sounáležitosti snaží vytvořit ať už dělají cokoliv. respektive jde o to umět bohatě vyvážit život pracovní a ten druhý. a to mě samotnou přivádí k zamyšlení, jak se tímto můžu já sama inspirovat. zapálit si svíčky v kanceláři by mi asi neprošlo, ale uvařit si hrnek čaje a navodit si pocit klidu a pohodlí vnitřně je to, co nutně potřebuju udělat. zpomalit svůj život, zklidnit se, odstranit vnitřní tenze a tlak. velmi často přistihnu své vlastní tělo v napjaté křeči, můj dech, jako by nebyl, dýchám velmi mělce, snad jen tak, abych přežila. jaké následky to ale pro můj organismus má? rozhodně všechno začíná v hlavě a já jsem ráda za to, že si tyhle potíže minimálně uvědomuju a zamýšlím se nad tím, jak věc řešit. a tak jsem si pro začátek vybrala dvě věci, od kterých se odrazím. za prvé - popracovní kompenzace. svému tělu dávám odpočinout psychicky i fyzicky nenáročnými aktivitami jako je sledování televizního pořadu nebo dokumentu, čtení knihy nebo jóga. a druhá věc je vědomé zpomalení a zpřítomnění. je to věc, která mi činí potíž. často se přistihnu, jak v jakékoliv činnosti přehnaně spěchám. rychle uklidit, ať mám hotovo, rychle uvařit, protože mám hlad, rychle se vysprchovat, abych neplýtvala vodou, rychle se naobědvat, protože mám jen půl hodiny, rychle proběhnout supermarket a nakoupit, abych byla rychle doma atd atd. jakákoliv moje činnost je uspěchaná a za všechno může moje pracovní nasazení, kdy jsem nucena dělat věci rychle, protože v logistice se prostě hraje o čas. a tento návyk si pak nesu do svého soukromého života, který je pak jeden velký stres. vím že toto je špatně a chci to změnit. proto je pro mě inspirace hygge tolik důležitá. takže můj plán: zpomalení, občas i zastavení, vnímání okamžiku a jeho klidné prožívání. a kolem toho všeho můžu klidně omotat vlněnou deku a schoulit se na gauči s někým, s kým je mi dobře.
Okomentovat