nemám ráda když mi někdo říká co mám dělat. probouzí to ve mně vzdor, možná jeden z mála aspektů ohňovýho znamení berana, v němž jsem na hranici s mírnou rybou narozena. ani nemám v oblibě masový nadšení pro nějakou věc. představa, že se mám zařadit mezi dav, kterej dělá totéž, stejně se oblíká nebo skupuje šperky vybraný značky, mi žene mráz po zádech. čím jsem starší, tím víc se cejtím bejt jiná. nejsilněji to pociťuju při setkání s mou rodinou. je velmi tradiční, materialistická a čemukoliv, co je odlišný od toho, co sami uznávají, se strašně diví. proto mi přijde až úsměvný sledovat, jak se všichni tváří a kroutí hlavami, když mluvím o tom, co dělám, co mám ráda a co si myslím. a tak mluvím čím dál tím míň. na druhou stranu, možná je to škoda. vyjádření sebe sama nemusí být jenom sebestředná potřeba mýho ega, naopak to může bejt způsob, jak působit na druhý, pokud možno v pozitivním slova smyslu. předávání názorů a poznatků může pomoct k růstu druhejch, anebo pro inspiraci.

   už pár let si nedávám novoroční předsevzetí. většinou půlnoc na přelomu starýho a novýho roku přejdu tichým přáním. jednou jsem si přála lásku, další rok klid, letos jsem si zapomněla přát, ale ostatním jsem přála spokojenost, proto soudím, že přesně ta je i pro mě v tuhle dobu velmi důležitá.
   před pár měsíci jsem většinu uplynulýho roku shrnula s tím, že nic zásadního už se nemůže stát. a přece, něco stejně přišlo. našla jsem se v józe, která teď prostupuje každej můj den. učím se vnímat sama sebe, učím se sama sebe přijmout, jak jsem, učím se žít v přítomnosti a občas si vzpomenu a podívám se na svou "realitu" jako na vnější iluzi nebo sebe i všechno kolem jako jedno. cejtím z toho všeho poznání a uvědomění určitej magikej nádech. a stejnej pocit jsem měla i s nastupujícím rokem 2017. už jenom to číslo ve mně evokuje sílu, energii a něco tajemnýho, ale ne destuktivně tajemnýho jako předloni, spíš něco velice zajímavýho.
   pokud bych si ještě mohla něco do tohohle roku přát, pak si přeju otevřenost a projevení. moje vlastní, myslím. cejtim potřebu se vyjádřit, tvořit, dělat něco, co mi dává smysl. cejtim potřebu změny. všechno souvisí se vším, ale jedno je jistý: tak jako to dělám neustále, chci na sobě i nadále pracovat a posouvat se dál. chci studovat věci co mě baví, chci psát, chci se naučit něco novýho, chci se míň bát  a bejt víc svá.