2017/03/08
hurá jaro
spousta světla a hřejivý sluneční paprsky
prostupující tyhle dny. jemně hladí mou mysl i tělo a dobíjí mě, mrazy a tmou
znavenou, násilím si vnucující optimismus a dobrou náladu. což už není více
třeba. úsměv se mi na tvář plíží zcela spontánně, když si uvědomím, že jsem
zimu přečkala, že je definitivně u konce. cítím upřímnou radost a chuť si
nedočkavě oblíct lehkou jarní bundu, zpívat si a poskakovat.
březen je můj měsíc. měsíc zrodu, probuzení,
růstu, síly a nový energie. počátek novýho ročního cyklu. miluju pocit novejch
začátků nebo změn. nikdy nic nezůstane neměnný úplně, všechno se vyvíjí
plynutím života. ale opepřit to sem tam něčím radikálně novým nutně potřebuju.
novej šatník. ideálně vlastnoručně ušitej
na novým šicím stroji, kterej ještě ani nevim jak se používá. nově se
rozbíhající osmidílnej kurz čakra jógy. jin jóga a yinyasa střídá jemnou jógu
pro začátečníky. chuť vrhnout se na malbu akvarelem, strhnout s sebou
kámošku a ještě ji poslat na kurz vyšívání, aby se nenudila. absence masa v jídelníčku - pro odlehčení.
vlnitý, žehličkou spálený vlasy, který je na čase přestat trestat za svou
přirozenost. náramek z citrínu, kterej mý introverzi přičaruje schopnost umět
se konečně vyjádřit a povzbudí mou mysl do euforickejch či pohodovejch stavů. no pills needed. snad jen gingko na
věčně ledový ruce a nohy.
2017/03/02
skončil únor
když se pokouším vzpomenout si, co se dělo
před rokem touhle dobou, anebo ten rok předtím, anebo kterejkoliv jinej rok
mezi lednem a dubnem, na nic moc si nevzpomenu. těmhle chladnejm měsícům na
pomezí zimy a pomalu se probouzející přírody jsem nikdy nevěnovala sebemenší
pozornost. člověk si těmi chladnými měsíci nějak projde a upíná myšlenky k blížícímu
se jaru a těší se jen na to, co BUDE. škoda.
skončil únor. před dvěma týdny přestalo
mrznout a sněhový i ledový pokrývky působením slunečních paprsků, který se po
dlouhý době protlačily zkrz tmavou šeď oblohy, začaly roztávat. objevily se
mokrý, dost zmoženě vzhlížející traviny žlutohnědejch odstínů. po chodnících
jsem se přestala klouzat jak po zamrzlým rybníku a začala čvachtavě obalovat
boty blátem. dny se jeden za druhým prodlužujou, kdykoliv nasedám
v 17:05 do auta a odjíždím z práce, oranžový slunce je vždy o něco
výš nad horizontem. silná vichřice nám zametla před domem, porazila pár slabých břízek a vyděsila Biuti.
Nelson začal shazovat svůj winter coat, ze kterýho si během pár měsíců udělal
na břiše dready. ke vší radosti kočičí je zimní zahrada opět průchozí, avšak pouze
do tý doby, než se semínka zasazenejch bylinek, „bylinek“ a chilli paprik
začnou šplhat k výšinám.
předešlej víkend jsem si letos poprvý vyšla do lesa. dotáhla jsem domů kapsy plný šišek pro dekorativní účel a byť jsem počítala i s čerstvou vůní lesa v plicích, přece jen, stromy stále ještě odpočívaj,takže na pylový aroma a vůni podhoubí si budu muset ještě chvilku počkat.
předešlej víkend jsem si letos poprvý vyšla do lesa. dotáhla jsem domů kapsy plný šišek pro dekorativní účel a byť jsem počítala i s čerstvou vůní lesa v plicích, přece jen, stromy stále ještě odpočívaj,takže na pylový aroma a vůni podhoubí si budu muset ještě chvilku počkat.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
