Nelson

   předevčírem měl Nelson třetí narozeniny. vyrostl z něj krásnej velkej kocour, bílej s šedým tónováním a želvovinovou kresbou na čele. má světle modrý oči, jen kolem panenek jsou tmavě modrý, nosík má tmavě růžovej s černým okrajem a polštářky na pacičkách světlounce růžový.
   osobnost tohohle zvířátka se s jeho věkem nepatrně vyvíjí a mění, ale určitý rysy zůstávaj. byť je to kocour svým vzezřením hodnej nekonečnýho mazlení, hlazení a ňuchňání, nemá to rád. hlazení jo, ale jen když stojí sám pevně nohama na zemi nebo leží někde vedle nás. jakmile se nechá chytit do náruče, protestuje cukáním, jemným kopáním a mručivým mňoukáním. často však prohrává a musí snýst aspoň minutu nebo dvě v pevným, ale láskyplným objetí.
   má rád pozornost. o tu si říká dlouhými pohledy do očí, a když to nefunguje, tak nekompromisním mňoukáním. občas sebou hodí bokem na zem aa rozvalí se na zádech bříškem nahoru, protáhne si zadní nohy a kroutí se ze strany na stranu. v týhle poloze se pacičkama sápe po lidský ruce, kope a trochu si i kousne - to všechno z lásky. kousání je jeho specialita i v případě, že nevstáváme dostatečně včas k servírování snídaně. v buzení se střídají s Bjú, ale to je na samostatnej článek.
   Nelson je tvor společenskej. je rád, když jsou všichni doma. jen tehdy je všechno tak, jak má bejt, a může v klidu spokojeně spát. když se vrátíme z práce domů, raduje se spolu s Bjú rituálním broušením drápků o škrabadlo a dlouhým protažením. jakmile ale naopak uslyší cinkání klíčů či někoho, kdo si na chodbě obouvá boty, je zle. kocour se probudí a běží a mňouká, abychom nechodili. demonstrativně sebou opět plácne o zem a zkouší přemlouvat svou roztomilostí. když ani to nevyjde a dveře se za odcházejícím zabouchnou, kocour chvíli sedí, čeká, jestli to nebyl omyl a dotyčnej se zase hned nevrátí, a když ne, propukne v žalostnej žabí pláč.
   v žabí žalozpěv propuká i Bjú, když je přes všechno to vzpírání natlačena do přepravky a jede se na chatu. nesnáší cestování v autě a nesnáší změny prostředí. Nelson cestování nesnáší taky. dokáže si s Bjú notovat celou cestu a chvílema chytá záchvat vzteku a lomcuje s mřížkou přepravky, někdy tak agresivně, že to mřížka neustojí. cestování je nenáviděná věc, ale výsledek mu za to vždycky stojí. jakákoliv změna prostředí, to je jeho! Nelie je rozenej průzkumník, zvědavě obchází každej kout, všechno očichává a ve všem se vyválí, aby si ty vůně vzal s sebou v kožíšku ještě na potom. miluje přírodu! může kolik chce okusovat ostrý stébla trávy, vyskakovat po poletujících motýlech a vysmívat se vystrašenejm ptáčkům, kteří na stromech zpívaj na poplach.
   jeho nejoblíbenějším místem k odpočinku je modrej plastovej lavór čtvercovýho tvaru. schoulí se tam do klubíčka a spí dlouhým kočičím spánkem. měkký hřejivý pelíšky mu nic neříkaj. plast je ideální, ale miluje i karton. pro kartonový krabice a papírový tašky má velkou slabost. do tašky si vleze a roztrhá ji v rozích zevnitř, anebo minimálně okouše horní okraje.


   takovej a ještě mnohem kocourkovitější je náš Nelie.