co je nejlepší?

   těch návodů a alternativních způsobů, jak se zdravě stravovat, je tolik, že má člověk co dělat, aby se z toho nezbláznil. je to dost bio, raw nebo vegan? můžu si dát chleba, hrnek mlíka nebo plátek kuřecího? vždyť z pečiva se tloustne, po mlíku je nám těžko a maso je plný antibiotik a růstovejch hormonů. je dobře, že se lidi čím dál tím víc staraj o to, aby jedli zdravě, ale nic by se nemělo přehánět. s našimi kolegy v práci jsme to dotáhli do bodu, kdy se sejdem v kuchyňce se svými různorodými obědy, z nichž každej projde podrobnou analýzou, z jakých ingrediencí se skládá, a dokud nedojíme, komentujem přínos nebo škodlivost těchto složek na zdraví. jeden ohrnuje nos nad nepropláchnutým salátem, na jehož obalu bylo napsáno "washed", druhej opovrhuje masem, třetí kečupem, čtvrtej zase hromadou cizrny s kadeřávkem a rajčatovou omáčkou vysypanou do talíře ze skleněný zavařovací sklenice bez předchozího ohřátí v mikrovlnce. nakonec dojídáme s přesvědčením, že zdravý dneska neni už vůbec nic. stresovat se tím ale není vhodným řešením. na řadě je selskej rozum, kterej to obří množství informací zredukuje na použitelný minimum.

    jsem přesvědčená o jedinečnosti každýho z nás, takže co platí pro jednoho, nemusí platit pro druhýho. ajurvéda je velmi vstřícná a její přístup je mi sympatickej tím, že klade důraz jedinečnost každýho z nás a na to, abychom se cejtili dobře. rozděluje lidi podle tělesný konstituce a vlastností na tři typy, z nichž každej se někde najde víc a někde míň a podle toho pozná, co mu svědčí a čím se dostat do rovnováhy. je dobrý vnímat svý tělo, zjistit, po čem se cejtíme plni energie a po čem je nám naopak blbě.

   každej máme možnost vytvořit si seznam priorit dle vlastního uvážení. někdo chce šetřit peníze, někdo čas, někdo zdraví svý i životního prostředí. můžeme se vymlouvat na nedostatek času, peněz, nebo přiznat svou pohodlnost, protože nakonec je pravdou to, že to, co "nejde", ve skutečnosti doopravdy nechceme. získat kvalitní potraviny není jednoduchý, ale při troše snahy to neni zas tak nereálný. nemyslím si, že je bio jenom nálepka a módní záležitost. byť nelze v bio kvalitě kupovat vše, protože to by stálo opravdu spoustu peněz, alespoň některé potraviny by se hodilo v bio kvalitě mít. kdo má doma vlastní zahrádku, anebo případně sousedské konexe s možnostmi přijít si k domácí produkci ovoce a zeleniny, anebo i masa, je šťastnej člověk!

   zdraví člověka jde ruku v ruce se zdravím a přirozeností Země, matky přírody. jahody, který jsem si nasbírala v červnu na samosběru ve vesnici za Prahou, mi dávaj daleko větší smysl, než ty, co se prodávaj v supermarketu v lednu - vypěstovaný na druhý polovině světa před měsícem, s dávkou pesticidů a jiných jedů navíc, naprosto bez vůně a chuti, 50 gramů za cenu dvou kil jablek z jižní Moravy.

   čím větší možnosti máme, tím hůř. supermarkety jsou plný tisíců druhů potravin, který vůbec nepotřebujeme a který našemu zdraví nijak neprospějou. kdybychom vyřadili regály s průmyslově zpracovanými potravinami, který vydržej dlouhý měsíce či roky, moc tam toho nezbyde. čerstvost se pro mě rovná zdraví. jinak k čaji chutná právě upečený domácí koláč z deseti ingrediencí, oproti sušenkám co s pomocí kouzla jménem chemie vydržej věčně, nebo čerstvě namletá pražená káva oproti instantní břečce.