co tě nezabije, to tě posílí.
teorie potvrzena v praxi.dostala jsem pár ran, psychických i fyzických, větších i menších, zklamání a bolest, které však člověka zocelí a pokud chce a dost se snaží, postaví ho znovu na nohy, aby mohl jít dál.
paradoxně, anebo možná právě proto, jsem prožívala mnoho vděčnosti za to, co všechna mi ta bolest přinesla. protože ať už věci bolí sebevíc, vždycky mají svůj smysl. jsou tu proto, abychom se posunuli dál a vnitřně rostli, sbírali zkušenosti a učili se z nich. každý nový život přece začíná velkou bolestí. ale stojí za to to vydržet, protože odměna je krásná. takže i když mi sem tam hodí vesmír klacky (nebo auto) pod nohy, stejně nepřestávám děkovat.
jóga nás učí pozorovat. vlastní myšlenky a to, co se děje uvnitř nás, ale i v našem okolí. nenechat se tím vším příliš unést. neztotožňovat se s myšlenkami, které nám jedna po druhé proplouvají hlavou, nejsou nic než myšlenkami. to co druzí říkají a dělají, nemá s námi nic společného, jsou to jen jejich slova a činy.
život je vlastně taková krásná hra.
usmívám se ve chvílích, když vidím, že pokud něco kdysi neběželo tak, jak bych si úplně přála, je ve výsledku dobře. usmívám se, když vidím, jak se mi vesmír snaží poslat mi do života přesně to, co chci, byť se to často jeví jako pravý opak. jeho vlastní interpretace mých přání mě neskutečně baví.
chtěla jsem ve svém životě harmonii. chtěla jsem lásku. obojí jsem si přáním objednala a obojího se mi svým způsobem dostává. i kdyby jen jako slovo napsané na papíru.
ať už tento rok skončí jakkoliv, uzavřu ho s pocitem, že byl opravdu hezký.
To je krásnej design Dani, úplně slintám :D Jsem ráda, že jsi tak pozitivně naladěná a moc přeju, ať se Tě ta harmonie a láska ve 2019 drží jako klíště :)
OdpovědětVymazat