nevěřila jsem, že takovou ásanu někdy zvládnu, ale stalo se. Megda nás úplně nenápadně navedla k tomu, jak ji provést: vůbec o ničem nepřemýšlet, netvořit si žádné doměnky a prostě si dát jógamatku ke zdi, jít do psa hlavou dolu, složit ruce, lokty a hlavu na zem, zvednout postupně jednu nohu a pak se vyšvihnout tou druhou ... úplně jednoduché, každý to zvládne!
věděla jsem, že to není nic pro mě. i po roce jsem vlatně stále začátečník, nemám takovou fyzičku a vůbec žádné svaly. ale tedy dobře - o ničem nepřemýšlet a jít to udělat. zvedla jsem tedy nohu do vzduchu, druhou se párkrát pokusila odrazit a narovnat nohy ve vzduchu nahoře a během okamžiku se to doopravdy povedlo. váha těla mě tlačila do temene hlavy, trup se mi hroutil v důsledku své váhy a váhy nohou nad ním. zkusila jsme zapojit své slabé svalstvo v ramenou a rukách, aby tělo podpíraly místo hlavy, něco málo udržet zvládly, ale pevnost středu těla jsem najít nedokázala. nebylo to příjemný, ale byla jsem nadšená! vydržela jsem v pozici asi půl minuty a nechtělo se mi vůbec vracet zpátky ze strachu, že se mi toto podařilo poprvé a naposled. nakonec jsem dolů stejně jít musela a hned jsem to šla zkusit znova. už jsem neměla sílu. ale nevzdávám to a brzy to zkusím zas.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Okomentovat