holešovický povstání

   otvíračka SIGNATURE store & cafe ve VNITROBLOCKu pro mě byla zatim nejzajímavější událostí tohohle podzimu. předtim jsem výstavbu průběžně sledovala na fejsu a říkala si, že mezitim zajdu omrknout aspoň první projekt lidí, co se rozhodli žít tim, že začnou vlastnoručně předělávat ruiny starejch budov v Praze v něco příjemně využitelnýho: Kulturní sportovnu na Radlický, což jsem - byť to mám z domova pár stanic metrem - doteď neudělala. jejich Kavárnu co hledá jméno jakbysmet. shame on me! a to jsem se rozhodla, že prozkoumám Prahu 5 jakožto svoje nový bydliště (oukej, bydlim tam už rok, ale stále je to pro mě čerstvý) ať vim, kde vlastně žiju. jak už název napovídá, podstatou tohohle místa maj bejt sportovní i kulturní události všeho druhu. ale o tom asi někdy jindy, až budu doopravdy vědět, o co tam jde.

   tedy SIGNATURE přišel na řadu první. opening jsem si nechtěla nechat ujít. a to i přesto, že se konal v pondělí a začínal už ve dvě odpoledne, kdy my, prachobyčejní otroci svého zaměstnání, máme ještě tři hodiny těžký kancelářský dřiny před sebou a na volnočasový juchání si v tu dobu můžem jenom myslet.

   VNITROBLOCK má bejt v podstatě celej komplex navazujících budov přestavěnej pro účely kulturní, sportovní, stravovací nebo prostě jen kávově odpočinkový a SIGNATURE je po tanečním SECTORu další jeho část, která se stihla vytvořit i otevřít. kavárna a shop s designovejma věcma v jednom velkým prostoru.

   s Vojtou a jeho bráchou jsme vylezli z tramvaje někdy v sedum večer. zcela upřímně a narovinu: nekoukla jsem se předtim vůbec na mapu, kde že to ten industriální barák stojí. představovala jsem si, že to musí bejt v holešovický tržnici, někde mezi Jatkama 78 a Mintem. takže jsme procházeli nočními uličkami tržnice a vyhlíželi, jestli někde v dálce neuvidíme světýlko. kde nic tu nic. fajn. vykročila jsem k prvnímu cizímu člověku postávajícím někde bokem a zeptala se ho, kde může bejt ta Tusarova ulice. ukázal mi ať jdu támhle a pak doleva a dojdu tam. oukej. po půl hodině jsme to našli. zevnitř šlo teplo, hlasitá taneční hudba a vůně palačinek a nevim proč mě vyvedl z míry docela honej počet účastníků. prošli jsme si každej kout. omrkli hadry a doplňky, zjistitli, čím vším si můžem nacpat bříška k prasknutí, nahlídli v rychlosti nahoru do SECTORu a dole pak na taneční vystoupení, který byly součástí doprovodnýho programu a výstavu fotografií zachycujících sportovní aktivity, tanec především. celej interiér je cihlovej a byť se může zdát, že to je ještě nedodělaný, ne. je to tak schválně. a je to hezký. jelikož je u mě je jídlo vždy na prvním místě a jelikož hlad má velký oči, sprášila jsem asijskej burger s chedarem, chilli, nakládanou mrkvi a koriandrem u Crush Street Food i velmi slastně chutnající sladkou tečku v podobě palačinky s karamelem a kokosem, který tam dělali Mikey´s Little Sins. pak už jsem jen popadla sklenici bílýho a svalila se spokojeně na gauč.