2018/01/22
2018 přede mnou
neskromě jsem si sepsala několik věcí, kterejch bych během tohoto roku chtěla dosáhnout. konec loňskýho a začátek novýho roku mě naučil, že co tě nezabije, to tě posílí a já už jsem překonala tolik překážek, že se už teď cejtim silnější než kdy dřív. proto vim, že když se něco doopravdy chce, tak to jde a tenhle náhled si chci udržet. takže letos
se chci podívat do Švédska nebo do Finska. načerpat energii z tamní přírody a čerstvej vzduch do plic.budu šetřit a pak si koupím auto. už žádný tahání nákupů, pytlů s kočičíma granulema a pískem, ani dojíždění do práce hodinu a půl tam a to samý zpátky. čas je drahej!
plánuju navštívit alespoň 30 míst v Praze, kde jsem ještě nebyla (kavárny, kina, kluby, bary, parky atd. - kam byste mě vzali?)
změním od základu svoje jídelní návyky a svý chování vůči naší planetě vytříbím do dokonalosti
přečtu 50 knih!
mimo to mám od roku 2018 i jistá očekávání. anebo spíš možná sama od sebe, protože jen na mně záleží, jak se k tomu postavím. chci se obklopit tím, co je mi milý. diář plnit příjemnostma, nikoliv povinnostma, plánovat si aktivity který mě těší, nikoliv který "musím". radost nebudu odkládat. nebudu si vyčítat, že si s některejma lidma nemám co říct - sympatie se nedaj vynutit násilím. lásku, kterou momentálně nemám komu dávat, obrátím sama k sobě. zasloužim si pozornost a dobrý zacházení - a na to se chci tenhle rok zaměřit nejvíc. jsem zvyklá dávat, ale brát není špatný - dovolit si přijmout něčí laskavost či pomoc, anebo si o ní říct, anebo sama sobě dopřát to, co vím, že mi dělá dobře. cejtim potřebu najít harmonii ve svým životě. obnovit ztracenou sílu, vybudovat důvěru v sebe sama, nalézat v sobě i ve světě kolem podněty k úsměvu i upřímnýmu smíchu, cejtit se dobře ve vlastním fyzickým těle. bude to hezkej rok.
2018/01/20
výživa fyzickýho těla
Bůh také řekl: " Hle,
dal jsem vám na celé zemi
každou bylinu nesoucí semena
i každý strom,
na němž rostou plody se semeny.
To budete mít za pokrm."
- Genesis 1:29
jsme tedy dle Bible předurčeni k veganství? jídlo je moje celoživotní téma, provází mě jako temnej stín, je mym zdrojem potěšení i trápení zároveň. téma na nekonečně dlouhej článek, kterej nenapíšu. můj plán je žít v souladu s ajurvédskejma stravovacíma návykama a jíst co nejčistší stravu, převážně rostlinnýho původu. plant based. nechávám se ovlivňovat jógou, ajurvédou, přírodou, protože všechno tohle je mi neuvěřitelně sympatický. učim se vnímat svoje tělo a jeho reakce na určitý jídla a přirozeně pro něj chci jenom to nejlepší. a proto se učim vybírat si jídla takový, který mýmu tělu prospějou.
nebylo tomu tak vždycky. naopak. celej život jsem byla zvyklá jíst doslova všechno. hodně nezdravejch věcí a zatraceně málo zeleniny a ovoce. chipsy, sladkosti, pizza, hambáč, smažák s hranolkama a kýblem tatarky. tim vším jsem pravidelně svoje tělo týrala a pak brečela nad tim, jak je mi neuvěřitelně zle.
osmnáctýho ledna jsem do sebe natlačila svůj poslední Big Mac. byl večer, seděla jsem v mekáči na holešovickým nádraží a čekala na vlak. za mnou sípal nějakej bezďák, kolem občas prošel nějakej menšinovej spoluobčan v teplákách. krmila jsem se umělou sračkou, kterou je hřích označit za jídlo, v prostředí, ze kterýho se mi dělalo špatně. co přesně by si z tohohle mělo moje tělo vzít? ještě jsem ani nedožvýkala jsme poslední sousto tý divný hmoty v housce, hodila batoh na záda a odešla pryč a byla jsem přesvědčená o tom, že tohle svýmu tělu už dál dělat nebudu. zaslouží si něco mnohem, MNOHEM lepšího!
dal jsem vám na celé zemi
každou bylinu nesoucí semena
i každý strom,
na němž rostou plody se semeny.
To budete mít za pokrm."
- Genesis 1:29
jsme tedy dle Bible předurčeni k veganství? jídlo je moje celoživotní téma, provází mě jako temnej stín, je mym zdrojem potěšení i trápení zároveň. téma na nekonečně dlouhej článek, kterej nenapíšu. můj plán je žít v souladu s ajurvédskejma stravovacíma návykama a jíst co nejčistší stravu, převážně rostlinnýho původu. plant based. nechávám se ovlivňovat jógou, ajurvédou, přírodou, protože všechno tohle je mi neuvěřitelně sympatický. učim se vnímat svoje tělo a jeho reakce na určitý jídla a přirozeně pro něj chci jenom to nejlepší. a proto se učim vybírat si jídla takový, který mýmu tělu prospějou.
nebylo tomu tak vždycky. naopak. celej život jsem byla zvyklá jíst doslova všechno. hodně nezdravejch věcí a zatraceně málo zeleniny a ovoce. chipsy, sladkosti, pizza, hambáč, smažák s hranolkama a kýblem tatarky. tim vším jsem pravidelně svoje tělo týrala a pak brečela nad tim, jak je mi neuvěřitelně zle.
osmnáctýho ledna jsem do sebe natlačila svůj poslední Big Mac. byl večer, seděla jsem v mekáči na holešovickým nádraží a čekala na vlak. za mnou sípal nějakej bezďák, kolem občas prošel nějakej menšinovej spoluobčan v teplákách. krmila jsem se umělou sračkou, kterou je hřích označit za jídlo, v prostředí, ze kterýho se mi dělalo špatně. co přesně by si z tohohle mělo moje tělo vzít? ještě jsem ani nedožvýkala jsme poslední sousto tý divný hmoty v housce, hodila batoh na záda a odešla pryč a byla jsem přesvědčená o tom, že tohle svýmu tělu už dál dělat nebudu. zaslouží si něco mnohem, MNOHEM lepšího!
můj sen se pomocí vůle a všech mejch utracenejch úspor stal se realitou. nádhernou, čistou, světlou útulnou realitou. vytvořila jsem místo, kde si můžu číst a usrkávat horkej čaj, psát, šít či jinak tvořit, do aroma lampy kápnout bergamot s pomerančem nebo ylang ylang, snít, spát, odpočívat, žít svůj introvertní svět.
ladím poslední detaily. třídím oblečení a ukládám do právě smontovaný komody. na šicím stroji zkracuju bílý závěsy. pak už si jen zapálím svíčky, usadím se v koutku kterej je pro mě momentálně místem totální pohody a zhmotněním útulna, otvírám novou knihu a nasaju vůni papíru. odsud už se mě nikdo nesnažte dostat, chci tady bejt zachumlaná v dece aspoň tři tejdny v kuse!
2018/01/19
finský podivno
od týhle knihy jsem neměla velký očekávání. myslela jsem že zapadne do nějakýho slabšího průměru a prvních několik stran tomu i nasvědčovalo, ale pak se příběh strmě rozjel a já jsem se společně s ním nedokázala zastavit a četla jsem v každý volný chvíli, jenom abych věděla, co bude dál a hlavně jak to skončí. dlouho jsem nečetla nic podobně napínavýho a téma mě taky zaujalo. ani ne tak kvůli fiktivnímu sociálnímu uspořádání mužů a žen ve finský společnosti, kdy ženy, dělící se ještě na druhy podle vzhledu nebo vlastností, jsou mužům absolutně podřízený, v podstatě jsou vychovávaný k tomu, aby se s nima pak jednalo jako se zvířatama nebo otrokama a muži mohli všechno, ale vedle toho státem potlačovaný druhy závislostí a nezdravostí jako je alkohol, tabák, cukr ale i kapsaicin, což je látka v chilli, díky který papriky pálí. tajně se obchodovalo místo s drogama s chilli na různý způsoby: prášek, sušená drť nebo čerstvý papričky. trochu bizár, ale nakonec dodbrej nápad.
v posledních letech jsem měla možnost se s chilli důvěrně seznámit. můj boyfie byl velkej žrout chilli, kapal si omáčky do každýho jídla a sám si pak začal papriky pěstovat. poznala jsem různý odrůdy paprik různejch tvarů, barev, vůní a chutí a taky stupně pálivosti. neni paprika jako paprika. jedna jazyk jen tak polechtá, druhá řeže jako ostrej nůž a slzy tečou proudem. všechno je to o zvyku a tolerance na pálivost se dá docela rychle vypěstovat, takže po nějaký době jsem přidávala do jídel chilli v takový míře, kterou by normální smrtelník s chilli neseznámen asi nezvládl. chilli mám ráda, v určitý míře je tělu prospěšný, pomáhá "zažehnout trávící oheň", má zahřívací vlastnosti, podporuje prokrvení.
zasadit pálivost chilli do příběhu jako formu závislosti je zajímavá myšlenka, líbilo se mi, jak byly popsány euforický stavy, kde si autorka vzala inspiraci z transpersonálních zážitků šamanů. i tohle je téma, který je mi blízký. dlouhý roky se zajímám o psychologii a v posledních letech i právě o transpersronální, na což navazuju jógou.
finská autorka spadající svejma knihama pod takzvaný severský podivno mě překvapila, knihu myslím si zpracovala výborně. chystám se číst i další "podivný" tituly anebo vůbec knihy od severskejch autorů - tedy cokoliv kromě thrillerů, vraždy a detektivky mě fakt neberou (ačkoliv v Jádru Slunce se o vraždě taky mluví, ale není to asi úplně stěžejním tématem knihy) což je ale docela těžký, když právě severský země jsou na detektivky specialisti. ale něco se najde. od autorky Johanny Sinisalo, která napsala Jádro Slunce, mám v "chystám se číst" ještě Ne před sluncem západ, což nevím, jestli někde seženu - obecně mám totiž nechtěnou oblibu v tom vyhledávat knihy, který nejsou nikde k sehnání. mám takových už docela dlouhej seznam.
2018/01/09
2017 / 2018
ponaučení, která jsem si vzala z roku 2017:
Everything what you pray for will happens in Gods time, not your time. aneb nic si neplánuj, stane se to ve chvíli, kdy se to má stát. pokud vůbec.
poslouchej svou intuici, ušetříš si zklamání a nenaplněná očekávání.
poslouchej svoje tělo. možná že je chytřejší než tvá mysl.
2018 měl být dle mých životních plánů a propočtů přelomovým, ba možná život měnícím. neříkám, že nebude, nejspíš ale úplně jinak, než jsem si myslela. co si mám letos přát? 2015 láska, 2016 klid 2017 spokojenost ... každý rok si přeju do nového roku to, po čem nejvíc toužím. asi budu odvážná a pro rok 2018 si budu přát všechny tyto tři věci najednou. a přidávám harmonii. nějak cítím, že by tam taky měla být. potřebuju, aby vše v mém životě bylo harmonické, aby vše krásně plynulo a nikde nic nedrhlo. aby život byla radost.
takže, good luck!
Everything what you pray for will happens in Gods time, not your time. aneb nic si neplánuj, stane se to ve chvíli, kdy se to má stát. pokud vůbec.
poslouchej svou intuici, ušetříš si zklamání a nenaplněná očekávání.
poslouchej svoje tělo. možná že je chytřejší než tvá mysl.
2018 měl být dle mých životních plánů a propočtů přelomovým, ba možná život měnícím. neříkám, že nebude, nejspíš ale úplně jinak, než jsem si myslela. co si mám letos přát? 2015 láska, 2016 klid 2017 spokojenost ... každý rok si přeju do nového roku to, po čem nejvíc toužím. asi budu odvážná a pro rok 2018 si budu přát všechny tyto tři věci najednou. a přidávám harmonii. nějak cítím, že by tam taky měla být. potřebuju, aby vše v mém životě bylo harmonické, aby vše krásně plynulo a nikde nic nedrhlo. aby život byla radost.
takže, good luck!
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
